Kbelská Palestra 7.3.2020
Kbelská Palestra je tradiční běžecký silniční závod na 10km. Koná se vždy první březnovou sobotu a je jedním z prvních běžeckých závodů roku. Tento ročník byl již pátý.
Proč jsem chtěl běžet Palestru? Byla to pro mě jako začínajícího běžce výzva, proto jsem si dal i za cíl ji pokořit pod 60minut.
V době co jsem se registroval, jsem vzdálenost 10 kilometrů pokořil jen jednou a to v čase 1:04:32. Byla to fuška, měl jsem co dělat, abych to doběhl. Začal jsem běhat teprve 31.12.2019 a o mých začátcích v článku zde. Po registraci s číslem 1107 začala moje příprava na Palestru, abych pokořil čas 60 minut a hlavně Palestru. Začal jsem nabíhat kilometry v klidném tempu. Maximálně tempo 6’30”/km. Běhal jsem sám a každý čtvrtek s týmem TFrun. I ty můžeš s námi běhat každý čtvrtek, více informací zde. Čím víc se závod blížil, byl jsem víc nervózní a bál jsem se, že svůj cíl si nesplním. Týden před závodem jsem si začal víc dávat pozor na to, co jím, na hydrataci a odpočinek.
Přišel den D. Probudil jsem se s dobrou náladou a odpočatý. Ke snídani jsem si dal ovesnou kaši, kterou mám rád. Od rána jsem pil hodně vody. Ráno uteklo jako voda a už jsem seděl v autě na cestě do Kbel, kde jsem měl sraz s tátou, který se mnou běžel jako vodič. Před startem jsme se ještě rozehřáli. Ostatní běžci se začali shromažďovat na startovací místo. Před startem jsme udělali ještě fotku s TFrun týmem.
A je to tady! Zazněl výstřel ze startovací pistole a velká masa běžců se začla rozbíhat. Měl jsem co dělat, abych se nenechal strhnout všemi, co od startu vyběhli, jako hasiči k požáru. Táta mě pořád brzdil, protože to bylo velké pokušení hned od startu nasadit takové tempo. Náš plán byl první dva kilometry běžet na tempo 6’00”/km. Po druhém kilometru jsme nasadili tempo kolem 5’35”/km a začali jsme pomalu předbíhat zmíněné hasiče. Běželo se mi parádně, počasí bylo suprové. Bylo pod mrakem a chvílemi foukalo. Mezi domy to nevadilo, ale jak jsme vyběhli mezi pole bylo to horší. Vyhledával jsem vyšší běžce, kteří běželi podobné tempo jako já a využíval je jako štít proti větru. Najednou tu byl šestý kilometr a doplňoval jsem cukr tabletou. Na sedmém kilometru byla občerstvovačka, kterou jsem vynechal, protože nebyla třeba. Mezi sedmým a osmým kilometrem byl dlouhý, táhlý kopec, který tahal za nohy a hodně lidí odpadalo. A tady zapracoval táta, co mě začal hecovat a světe div se, udržel jsem tempo i do kopce. Na konci kopce byla dlouhá rovinka na otevřeném prostranství, kde seděl fotograf a fotil běžce. Fotku jsem ukořistil i já. Na ní se směju jako lečo i přesto, že jsem běžel tempo, které do Palestry nebylo moje komfortní, ale v ten den se mi běželo tak dobře, že komfortní bylo.
Poslední kilometr jsem už bojoval sám se sebou. Byl čas si dát další cukr, který jsem neměl. Naštěstí jsem se kousl a ještě jsem zrychlil. Přišla cílová rovinka a já už nemohl. Byl jsem na pokraji sil, ale odhodlání pokoření času jedné hodiny bylo tak veliké, že jsem zakřičel jako tygr a napálil jsem sprint jako kdyby mi šlo o život! Prokličkoval jsem mezi všemi běžci, co také dobíhali. Cílem jsem proletěl jako vlna tsunami. Vyplatilo se! Výsledný čas byl 0:55:53 a průměrmé tempo 5’25”/km. Zaběhl jsem si svůj osobní rekord na 10km. V tento moment jsem se cítil šťastně, unaveně, ale stálo to za to!
Kbelská Palestra je báječný silniční závod, jak pro začínající běžce, tak i pro pokročilé. Někdo si dá jako výzvu vůbec Palestru doběhnout. Jiný jí zaběhnout pod 30minut. Více méně se běží po rovině až na táhlý kopec ke konci, který běžce potrápí. Za mě jako začínajícího běžce to byla dobrá zkušenost a příští rok poběžím zase.
Tak příští rok se vidíme na startu!
David